Listopad se nesl v duchu stálého nevycházení z domova. I tento celý měsíc probíhaly online lekce, program jsme měli naplánovaný, takže nudu jsme rozhodně neměli. Na softshoes hodinách jsme se věnovali choreografii ve festivalovém stylu a na hardshoes lekci jsme se učili choreografii ze show Riverdance. Jsem na naše tanečníky moc hrdý, že se nevzdávají a lekce pravidelně navštěvují.

Díky klesajícím číslům na koronavirus jsem se v polovině měsíce vydal za maminkou, protože jsme se dlouho neviděli. Pobyt se mi nakonec prodloužil o něco déle, a já díky tomu mohl pomoci s přípravou na Vánoce. Vyrobil jsem domácí vánoční aranžmá a to samé také pro maminku do práce jako dárek pro děti ve školce. Moc mě to bavilo a hodně jsem se u toho vyrelaxoval a přešel na úplně jiné myšlenky. Také jsem dost často chodil na krátké procházky v okolí, abych si udržel kondici.

Na konci měsíce mě vytáhl kamarád na krásnou vyhlídku, odkud je vidět nádherně na Vltavu. Jmenuje se Solenická podkova a vede k ní turistická cesta. Moc jsem si výlet užil a místo mohu k návštěvě jen doporučit. Poté jsme ještě měli čas a zajeli se podívat k Orlické přehradě, protože byla kousek od místa výletu. Pořídil jsem tam pár krásných fotek, tak se můžete podívat v galerii níže.

Na začátku prosince se vydávám na další sraz v klubu alchymistů, který byl zaměřen na kouzla zimního slunovratu. Jako vždy jsme opět vykládali karty a pálili přání do příštího roku. Což mi připomíná, že bych ještě jednou rád připomenul mou novou záložku zde na mých stránkách s názvem “Výklad karet”

Na čtrnáct dní před vánočními svátky jsme se vrátili s tanečníky do sálů. Bylo to pro nás všechny radostné, že se můžeme po tak dlouhé době vidět. Hlavně děti si vyprávěly plno zážitků a člověk si uvědomí, že sociální kontakt je opravdu důležitý, a nestačí pouze jen ten virtuální. Poprvé jsme při tanci používali roušky, bylo to náročnější, ale zvládli jsme to. Zatančili jsme si všechny choreografie z podzimního lockdownu a zvládli jsme to moc hezky. Poslední tréninkový týden před vánoční pauzou jsem dostal od malých i velkých tanečníků dárky a kytičku, udělalo mi to velkou radost, až mě to dojalo.

Uprostřed měsíce jsem byl objednaný k mé milované kadeřnici. Už jsem se moc těšil, protože tentokrát mě čekalo i melírování. Chtěl jsem na vánoční svátky vypadat hezky, takže jsem to za týden hned využil, navštívil babičky a obdaroval je dárky. Byli jsme rádi, že se vidíme po tak dlouhé době, bylo to radostné.

V dalším týdnu jsem pomáhal mamince v přípravách na Štědrý den. Chodil jsem na nákupy, stromeček jsme už měli, takže zbývalo nakoupit pouze ingredience do bramborového salátu a zajít pro ryby. K salátu jsme ještě ke kaprovi koupili i tresku. Den před Štědrým dnem jsme s maminkou ozdobili stromeček a vyzkoušeli, zda správně fungují světýlka. Od Štědrého dne jsme si užívali už jen samé pohádky a filmy. Slavili jsme také samozřejmě s mým bráchou, který přijel. Díky Bohu jsem také mohl jít na půlnoční mši, které byly povolené, sice pouze v omezeném počtu, ale naštěstí jsem si udělal rezervaci. Miluji tuto tradici už několik let a v kostele to bylo nádherné jako každý rok.

Poslední dny před dalším novým rokem jsem trávil s maminkou u filmů a pohádek. Také jsem se odhodlal k běhu, protože mi chyběl pohyb po dlouhé pauze od poslední taneční lekce. Silvestr jsem slavil se svými přáteli, který jsme si užili u dobrého pohoštění a popovídání. Po půlnoci jsme si udělali malou diskotéku a vzpomínali na hity z 80 a 90 let. K ránu jsem se vrátil domů s nadějí, že rok 2021 bude lepší než ten předchozí a věřím tomu.

Věřme, že lepší zítřky mohou vždycky nastat, ale je jen na nás, jak si je uděláme a jak se k nim postavíme. Věřme své vnitřní moudrosti, protože jedině tam najdeme správné odpovědi. Do nového roku vám tedy přeji především NADĚJI, protože ta umírá poslední.

Pár fotek z výše zmíněných událostí naleznete ZDE NA ODKAZU

Mějte se moc fajn.

P ;-)