Jdi na obsah Jdi na menu

Jednou jsem dole, jednou nahoře

6. 4. 2025

pajik.jpgJako každý rok, i letos jsme první lednovou sobotu tradičně zahájili naší novoroční tancovačkou v Emauzích. Dorazilo mnoho nadšených tanečníků, kteří se po vánoční pauze těšili na pohyb. Nejvíce mě u srdce zahřálo, že dorazilo i mnoho kamarádů, kteří už aktivně netančí, nebo založili rodiny. Bylo to tedy milé setkání Kopýtek napříč generacemi, což mě velmi dojímalo.

V neděli jsem poprvé zašel na mši do kostela svatého Vavřince na Petříně. Pozval mě tam místní farář, u kterého jsem byl na podzim na zpovědi. Nikdy jsem neměl v úmyslu aktivně chodit na mše, účastním se pouze těch vánočních. Zaujala mě ale přátelská a rodinná atmosféra místní církve, která je navíc LGBT friendly. Od té doby jsem tam zašel už několikrát a líbí se mi, že se tam mluví především o životě. V poslední době jsem tam kvůli tanečním přípravám nechodil, ale jakmile budu mít víc času, rád se tam brzy vrátím.

V polovině ledna jsem prošel výraznou proměnou vzhledu. Nechal jsem si obarvit vlasy na platinovou blond. Po dlouhé době jsem potřeboval velkou změnu a myslím si, že se velmi vydařila. Byl jsem velmi spokojený a potěšilo mě, že jsem i v okolí zaznamenal pozitivní reakce. Takže to pro mě opravdu splnilo svůj účel.

Na začátku února jsem po téměř dvou letech opět zavítal na lívancový běh ve Stromovce. Nemohl jsem uvěřit, že už uběhla taková doba. Říkal jsem si, že po Vánocích potřebuji zlepšit fyzickou kondici před světovým šampionátem v Dublinu. Jako vždy se mi podařilo závod ve zdraví dokončit a v mém obvyklém čase, z čehož jsem měl radost.

Devátého února oslavila původní irská taneční show Riverdance třicáté výročí. Jelikož jsem se před pěti lety účastnil letní taneční školy Riverdance, natočil jsem u Vltavy úryvek choreografie z této show. Doplnil jsem ho fotografiemi mých tanečních vzpomínek. Vzhledem k tomu, že toto je má sedmnáctá sezóna v tomto uměleckém oboru, zasloužilo si to menší připomenutí.

Letos jsem Valentýna nijak výrazně neslavil, spíše jen s přáteli. Láska totiž není jen mezi partnery, ale i mezi nejbližšími, které máme rádi. Můžeme ho tedy slavit i s rodinou a přáteli. Nejvíce mě ale dojalo, a mé kolegy v práci také, že jsme všichni dostali tulipány. Nevěděli jsme od koho, a pak nám došlo, že to zařídila naše kolegyně, která se na podzim vrátila na Ukrajinu a předtím tu přes deset let žila. Udělala nám velkou radost a všem nám zahřála srdce.

Od začátku ledna jsme s týmem pokračovali v přípravě na světový šampionát v Dublinu. V únoru a březnu jsme měli víkendová soustředění. Letošní příprava byla náročná, protože nás trápily časté rýmy a nemoci, takže jsme se občas nesešli v plné síle. Přesto jsme se nevzdávali a snažili se nic nepodcenit. Před světovým šampionátem si ještě vyzkoušíme soutěž v Bratislavě, abychom zjistili, jak jsme na tom s přípravou.

V březnu jsme očekávali nápor, především kvůli svátku svatého Patrika, který jsme letos slavili ve velkém stylu. Měli jsme několik významných vystoupení. Nejprve jsme vystoupili před zápasem ragby „Six Nations“. Poté jsme vyrazili na naši tradiční kopýtkovskou tancovačku, která se poprvé konala na půdě ČVUT, kde se s irskými tanci pro radost začínalo při hodinách tělocviku. Po této úžasné akci jsme tančili na plese České asociace irské kultury a byznysu CIBCA, kde jsme předvedli naše nejlepší choreografie. Tím to ale neskončilo, protože hned následující den se konal průvod svatého Patrika. Některé průvody se konaly už dříve, ale tento byl první větší a sloužil jako zkouška, aby ten příští mohl být ještě větší. Moc jsme si to užili a byli jsme hrdí na to, že patříme mezi šiřitele irské kultury v Česku.

Jak už jsem zmínil výše, ani mně se nevyhnulo oslabení organismu. Přesně po třech měsících se mi vrátilo to samé, co mě trápilo před Vánocemi. V takových chvílích si vždy uvědomím, jak je zdraví důležité, a do nového roku jsem vstoupil s předsevzetím, že budu na sebe a své zdraví více dbát. Absolvoval jsem různá vyšetření a kontroly, které dopadly dobře. Mám radost, že i přes občasná oslabení jsem na tom celkově stále velmi dobře.

Jak se říká, važme si svého zdraví, protože máme jen jedno. Není to klišé, ale realita. Proto nezapomínejme dbát o své zdraví, a to jak fyzické, tak duševní.

POSELSTVÍ MAGICKÉ KOSTKY DUBEN 2025

Fotky z tohoto období najdete tady.

Mějte se moc fajn.

P ;-)