Na březnový měsíc budu v letošním roce velmi rád vzpomínat. Mám z něj mnoho pozitivních dojmů, o kterých vám v následujících řádcích napíši.

Ani v březnu jsem nevynechal závod o lívanec. Tradičně zazněl aforismus od Sri Chinmoye, který zněl "Chceš-li opravdu něčeho dosáhnout, nikdy se nepoddávej vnějším okolnostem." A toto moudro mi dalo opět motivaci doběhnout do cíle a samozřejmě také ten lívanec. Snažil jsem se udržet můj standardní běžecký čas, který pro tuto trasu vždy mám a to se mi povedlo. Po té bylo opět vyhlášení prvních čtyř míst v dětské, ženské a mužské kategorii. A jak tomu bývá, došlo zase na tombolu, která je vždy věnována hlavně dětem. Pak se všichni závodníci rozešli po svých cestách od Šlechtovky a začalo to po závodu utichat.

Dalšího víkendu jsem se nemohl dočkat, jelikož na mě čekalo překvapení v podobě výletu s kamarádem do Drážďan. Počasí sice tomu zrovna nepřálo, ale to nic nebránilo tomu si uchovat v sobě dobrou náladu z nečekaného výletu. Prošli jsme se hlavní třídou, kde se mi to moc líbí a mám to tam rád. Poté jsme si zašli na oběd a pokračovali v procházce do Zwingerovy zahrady, kde jsem ještě nebyl. Pak jsme se pomalu vraceli k autu, ale ještě si na cestu koupili kafe a vraceli se do Čech. Další den došlo na spontánní nápad, a to jít na Matějskou pouť, jelikož ten den bylo opravdu velmi krásné jarní počasí. Byla to velká sranda a všechno se neslo v duchu úsměvů na tváři. Naposledy jsem byl na této pouti ještě jako malý kluk, čas někdy opravdu letí rychle. Takže nepromarněte ani vteřinu ve svém životě, plně ji vždy využijte a nezapomínejte být dětmi i v dospělosti.

Jako každý rok se vždy 17. března slaví irský svátek svatého Patrika. Na tento den naše taneční skupina pořádala již svou třetí velkou tancovačku pro veřejnost v Emauzském opatství, kde v krásných prostorách společenského sálu si mohl každý zkusit irské tance. Nebylo zde potřeba tanečních základů, bylo to opravdu pro každého a hlavně pro zábavu. Na těchto akcích mě vždy těší, že se uvidím se známými, které třeba už tolik nevídám a jsme propojeni právě díky irské kultuře. Akce trvala tři hodiny a stihlo se něco málo přes dvacet tanců na živou hudbu. Sálem se to hemžilo nejen tancem, ale i úsměvem na tváři, což je pro nás vždy u takových akcí důležité, aby si to lidé užívali a byli spokojení. Následně po tancovačce na mě čekal další tanec a to swingový. Letos jsem svatého Patrika slavil tak trochu netradičně, ale stálo to opravdu za to. Ze začátku to bylo pro mě těžké přejít na jiné rytmy a nástroje, ale už od začátku mě to vtáhlo a večer jsem si moc užil.

Poslední víkendy patří návštěvě mé maminky, protože je potřeba dbát na návštěvy rodinných blízkých a mile rád se vracím do svého klidného rodinného krbu, kde si vždy vzpomenete na to, kdo doopravdy jste. O velikonočním víkendu trávím čas se svými přáteli, díky kterým jsem navštívil Irsko a již opět znovu navštívím, ale o tom až příště.

Nezapomínejte na to kým jste a mějte se upřímně rádi. Poté vás budou mít rádi i ostatní.

Pár fotek z událostí výše naleznete ZDE NA ODKAZU

Mějte se moc fajn.

P ;-)